Netradiční seznamovací kurz 6.C aneb jak jsme se adaptovali
Zářijová neděle byla pro žáky 6.C naší školy zvláštní tím, že se na vlakovém nádraží rozloučili se svými rodiči a odjeli do „neznáma“. Byl to jejich první třídenní společný pobyt a zajímavé na něm bylo to, že žáci nevěděli, co je čeká.
Na samém začátku vlastně žáci netušili, kam pojedou. Takový výlet do neznáma. Na vlakovém nádraží ale začali pokřikovat, že ví, kam jedeme. Je to přece tak jednoduché, stačí se podívat do Bakalářů a tam je všechno napsáno. A jedno tajemství bylo vyzrazeno. Ale nevadilo to. Najít totiž na mapě Malé Vrbno – místo našeho adaptačního pobytu, je trošku problém.
Program, který měli žáci sestavený, sloužil k tomu, abychom se lépe poznali. Nejen spolužáci vzájemně mezi sebou, ale i s třídní učitelkou. A tak jsme se adaptovali. Poznávat kamarády v přírodě, při hře, za denního světla, ale i v noci při dobývání pevnosti bylo rozhodně pro všechny příjemnější, než se seznamovat ve škole v lavicích.
Her byla velká spousta, objevili jsme i krásu hor, slyšeli jsme jelení říji a někteří se pořádně báli černočerné tmy. Malovali jsme, tvořili z různých materiálů, hráli divadlo, sdělovali si své pocity a zkoušeli se vzájemně odměnit. Ale hlavně jsme přišli na to, že máme kolem sebe spoustu super kamarádů, na které se budeme moci v budoucnu spolehnout. Co nás ale všechny spojovalo celé tři dny, byl smích. Neustále se ozýval ze všech koutů chaty.
Největší odměna byla připravena poslední den, když se z úst dětí opakovala věta, jak se nám nechce domů a kdy zase někam pojedeme. Také se těším, protože tento pobyt měl rozhodně smysl a já jsem měla možnost se mezi dětmi pořádně rozkoukat. Děkuji i s asistentkou Janou za bezvadné tři dny prožité s mými novými šesťáky.
Mgr. Ivana Svobodová Chocholová
